Jak název napovídá, jejich smyslem je něco odstranit (neboli jen něco ponechat). Mohou filtrovat léčiva, ale třeba i ATC skupiny, názvy komponent či třeba složení. Typické použití je pro zpřehlednění dat (třeba složení jen na účinné látky), vynechání toho, co se mi právě nehodí (třeba homeopatika), nebo naopak ponechání jen toho významného (jen léčiva, u nichž se SÚKL či pojišťovny zabývají cenami).

Vše výše zmíněné byly filtry aplikované v podstatě na nějaký Výběr (protože ve složení mohu také vybírat, a to komponentu). V AISLP existují také filtry aplikované na obsah Článků a SPC. To je možné díky tomu, že jak Článek tak SPC má pevně danou osnovu (seznam kapitol) a lze tedy předem říci, které kapitoly mne budou či nebudou zajímat.

Tento filtr kapitol SPC (odstavců Článků) je jiný pro zobrazení SPC a Článků a jiný pro funkci textového hledání přes všechny SPC či Články.

Filtry popsané v prvním odstavci lze přednastavit v Nastavení. Tyto filtry pak platí jako výchozí pro všechny výběry - ať už jsou to léky podle názvu či třeba ATC. Filtry na Články a SPC přednastavíte prostě jejich použitím (protože koneckonců máme jen jednu funkci na zobrazení Článků a jednu na zobrazení SPC). V obou případech platí, že pokud chcete, aby Vámi zvolené filtry byly stejně nastaveny při příštím použití AISLP, musíte v menu provést Nastavení - Uložit.

Uvnitř okna s výběrem či s textem lze filtry kdykoli přenastavit. Slouží k tomu zpravidla některá z tlačítek umístěných naspodu okna. Navíc platí, že pokud je nějaký filtr zapnutý, tlačítko je zapadlé a má výrazný napis.

Jako filtr pro výběr léků lze použít i kterýkoli pozitivní list. Zvláště oblíbený je pozitivní list redukující léčiva jen na jedno balení (najdete jej mezi připravenými pozitivními listy). Ve Windows se filtr daný pozitivním listem velmi rychle zapína/vypíná kombinací kláves Shift+F4 (tlačítko Označeno).

Pro popis, jak se na filtry dívá AISLP, zařadíme mezi filtry i seznam Symbolů hrazení pro funkce z menu Pojišťovna.
U všech filtrů, které mají větší počet prvků k výběru či zatracení, se AISLP chová tak, že ukládá do Nastavení kratší z možných popisů uživatelova výběru. Tedy: Pokud z celého seznamu uberete několik málo prvků (symbolů hrazení, kapitol apod.), pak se uloží seznam odebraných (neboť je kratší než seznam vybraných). Pokud naopak skoro vše vyloučíte a ponecháte jen několik prvků, pak se ukládá seznam Vámi vybraných. Hlavní výhoda je ta, že při aktualizaci, kdy se může změnit počet možných prvků k výběru (např. přibyde či ubyde Symbol hrazení), zůstává spíše zachována myšlenka Vašeho výběru.

A nyní k uživatelské stránce práce s filtry - čímž je míněna obsluha dialogů pro výběr kapitol SPC (odstavců Článků).
Celkem je zde možné vybrat / zatratit celé desítky kapitol, což se stává pracným a nepřehledným. Proto jsou kapitoly sdruženy do rodin. U SPC je to Identifikace AISLP (tzv. hlavička, tedy naše údaje pro správné zařazení) a dále všechny hlavní kapitoly. U Článků jsou tyto skupiny dány oddělením identifikace, popisu vzhledu a složení, indikací, všech záporněji pojímaných věcí, dávkování a skladování. Každá z těchto skupin se dále rozpadá na jednotlivé odstavce Článků.

Znaky plus a mínus před názvem skupiny umožňují skupinu rozbalit / sbalit, aby byly všechny prvky viditelné. Znak zatržítko před každým řádkem pak určuje, zda bude daný prvek vybrán.

Skupina může být ve třech stavech:

• zatrženo: všechny prvky skupiny jsou vidět, bez ohledu na jejich vlastní nastavení
• otazník: je použito nastavení pro každý prvek zvlášť (podle jeho řádku)
• prázdno: všechny prvky skupiny jsou vyřazeny, bez ohledu na jejich vlastní nastavení

Každý prvek ve skupině pak může být v těchto stavech:

• všechny prvky ve skupině mají tuto volbu šedou: platí nadřazené nastavení pro celou skupinu (a zatržení či prázdno se projeví až při přepnutí stavu skupiny na otazník)
• černé zatrženo: prvek je vybrán
• prázdno: prvek je vyřazen

Tento přístup je uživatelsky trochu složitější, má ale tyto výhody:

• Pokud potřebujete rychle vypnout všechny skupiny, ale nastavení uvnitř skupin si zachovat pro příště, stačí znakem mínus před skupinou tuto stáhnou a spodním tlačítkem Nic vše odebrat (nebo zrušit zatržení před skupinami). Ve skupině, kde je žádaný prvek, jej pak jen zatrhnete.
• Můžete rychleji vybírat / ubírat celé skupiny.
• A také Vaše orientace v desítkách kapitol bude rychlejší.

Jsou v AISLP také nazývány jako uživatelské seznamy, protože je uživatel může i sám vytvářet a používat jako pozitivní listy. Pozitivní list může sloužit buď pouze k barevnému označení některých léků a nebo mohou být léky podle něj přímo filtrovány.

Zdrojem pro pozitivní list je jakýkoli textový soubor, který obsahuje jako prvních 7 znaků na každém řádku kód SÚKL (znamenající nějaký lék). Takový soubor lze načíst jako uživatelský seznam (menu Systém - Pozitivní list - připojit další). Aby bylo zpracování rychlejší, je na základě tohoto textového souboru vytvořen jiný soubor (netextový a menší - s příponou sgn), který se pak ve skutečnosti načítá při běhu programu. (V tomto souboru je pro každý lék z databáze po jednom bitu informace - tento lék ano/ne.)

Zdrojové soubory pro pozitivní listy lze získat například exportem (Uložit jako) tabulky s kódy léků z Excelu do textového či csv souboru. Při jednorázovém použití může být takový soubor kdekoli na disku. Pokud však chcete, aby se při aktualizaci opět připojil k novým datům, je nutné soubor txt či csv umístit do adresáře AISLP (přesněji do adresáře, kde se očekávají uživatelova data, více viz Nápověda - Volné texty uživatele).

Pro přípravu uživatelských seznamů můžete šikovně využít také přímo AISLP. Kterýkoli přehled léků (volby z menu Výběr a Pojišťovna) můžete uložit pomocí volby v menu Systém - Okno (blok) do souboru, a to do souboru csv a ten potom použít přímo jako zdroj pro uživatelský seznam. Nebo jej načíst třeba do Excelu a tam například spojit s dalšími csv soubory, či promazat apod., a teprve takto upravený použít.

Práce s okny

Následující informace je asi známá všem, kdo s Windows pracují. Nicméně je dobré alespoň sjednotit terminologii:

Každé okno má okraj - rám a na horní části rámu titulek, který svým popisem vystihuje obsah okna. Umístěním myši na rám, stiskem tlačítka myši a současným posunem myši (tomuto se říká správně uchopení něčeho myší) lze rám posouvat a tedy měnit velikost okna. Uchopením okna za titulek lze okno kamkoli odnést.

Jistě jste si povšimli neobvyklé vlastnosti našich výběrových oken: Zadávání klíče pro výběr např. názvem se děje přímo do titulku okna. Má to jednu nevýhodu: nelze měnit znaky uprostřed klíče, ale jen na konci klíče (včetně odmazávání klávesami BackSpace a Delete). Výhody jsou tyto: titulek vždy ukazuje obsah okna, klávesy pro pohyb (šipky, Home, End a další) umožňují okamžitě pohyb ve výběru (bez přepínání pomocí Tab či klikání myší), Enter hned provede výběr a Esc uzavření okna.

Uvnitř hlavního okna aplikace AISLP (která se jako program na disku jmenuje mvaw.exe) mohou vznikat vnořená okna (child windows), ve kterých jsou obsaženy informace, které jste si vyžádali vyvoláním nějaké funkce z menu. Tato okna lze také libovolně umisťovat, ale jen v rámci hlavního okna aplikace.

Okno lze zmenšovacím tlačítkem (první zleva v pravém horním rohu titulku) minimalizovat (ikonizovat) a okno tak skrýt aby nepřekáželo. Pro jeho zvětšení zpět je třeba najít jeho ikonu (uvnitř okna aplikace AISLP ji naleznete vpravo dole) a opět obnovit. Dále lze okno maximalizovat - v rámci AISLP samozřejmě jen na velikost okna aplikace. Titulek vnořeného okna je zničen a obsah titulku je zkompletován do titulku hlavního okna aplikace. Tlačítka z titulku vnořeného okna jsou umístěna na konci menu hlavního okna.
Umisťování (poloha a velikost) oken při jejich vzniku řídí Windows. Pokud máte v Nastavení - Okna zapnuto trvale nějaké schéma oken, pak řídí polohu oken přímo AISLP. Rozmístění oken lze jednorázově změnit v menu Okna. Volby Dlaždice a Kaskáda jsou klasické volby Windows. Rozmístění podle Schémat jsou dílem AISLP.

Poslední volba - Seznam umožňuje nalést ztracené okno (skryté pod záplavou oken) a dát jej do popředí (a v případě ikonizovaného okna jej obnovit). Tato volba v menu občas problikne - to se přepočítává, kolik je právě oken a jak jsou na sebe navázána. Okna jsou totiž v tomto seznamu řazena tak, jak na sebe logicky navazují: Nejprve okno prvního výběru léků, hned pod ním okno Článku a SPC k takto vybranému léku, dále okno jiného výběru atd.

Vazby oken

Okna uvnitř naší aplikace mají ještě jednu méně obvyklou vlastnost: Mohou být na sobě logicky navázána. Pokud v okně Výběru léku podle názvu vyberete např. Acylcoffin a k němu si jako informaci zobrazíte Článek, pak pokud se vrátíte do okna Výběru podle názvu a kliknete (nebo klávesou šipka a Enter vyberete) následující Acylpyrin, hned se v okně Článku objeví informace o Acylpyrinu.

Při šikovném rozložení oken a případně ještě nastavení prioritně zobrazovaného odstavce tak můžete prostě jen klávesami pro pohyb a stisky Enter (nebo točením kolečka myši a klikáním) na okně výběru rychle číst pro Vás zajímavé části Článku.

Totéž samozřejmě platí pro jakákoli odvozená okna, a to v celé řadě, jak na sebe logicky navazují. Snadno tak můžete změnou jednoho výběru, měnit obsah celé plejády navázaných oken.

Samozřejmě se tato vlastnost občas může nehodit. Například chcete porovnat (na oči) obsah Článku pro Acylcoffin a pro Acylpyrin: Pak u okna s Článkem pro Acylcoffin použijete tlačítko naspodu okna (Vazba okna) a vazbu okna vypnete. Při změně výběru je toto okno již nezávislé a proto budete muset po výběru Acylpyrinu znovu zvolit Článek. Tak získáte druhé okno (zatím opět závislé na výběru) s Článkem a můžete je posunout tak, abyste viděli oba Články najednou.

Co ale dělat, když si teď vzpomenu, že chci ještě vidět SPC k Acylpyrinu. Pokud bude v popředí okno s Článkem Acylpyrinu (nic jej nepřekrývá a má zvýrazněný titulek), pak další výběr z menu Informace se odvine od tohoto okna. Vznikne nové okno s SPC pro Acylpyrin a jeho tlačítko pro vazbu na rodiče bude zašedlé (nedostupné).

Vazby oken jsou naznačeny v menu Okna - Seznam.

Schéma rozmístění oken

Kromě rozmístění oken do Dlaždic neposkytují Windows inteligentní rozložení oken v ploše aplikace. Proto jsme přidali možnost nadefinování tří Schémat rozložení oken a tato schémata jsme pro Vás předdefinovali.

Slovem schéma tyto sady připravených velikostí a poloh oken nazýváme proto, že nepopisujeme polohu pro každé možné okno, ale vždy pro celou rodinu oken a jen případně pro jim příbuzná okna zvlášť. Vycházíme z toho, že většina předvýběrů (typicky Držitel či ATC) má menší okénko co nejvíce vpravo a nahoře, hlavní výběry pak větší okno vedle něj a okna s informacemi potřebují větší prostor (a jsou například dole). Samozřejmě pokud chceme třeba porovnávat obsahy SPC dvou řad léků, pak by se hodilo jiné rozmístění, ale to je již nutné dotvořit ručně.

Obecně ale platí, že předvýběry jsou organizovány jako jedna rodina, která je lehce příbuzná k hlavním výběrům a ty jsou lehce příbuzné ke složení a zaměnitelným a lékům s látkou. Veškeré textové údaje tvoří další rodinu a příbuzné k nim jsou různé zbývající přehledy. Každý jednotlivý typ okna ale může mít své vlastní umístění - např. můžeme z rodiny vytrhnout SPC a dát mu jiné výchozí umístění. (Letáky jsou ale blíže příbuzné SPC, takže poté budou dědit polohu od SPC a ne od Článků.)

V Nastavení - Okna je možné do každého schématu dodefinovat / předefinovat polohu každého typu okna a teprve po ozkoušení Nastavení - Uložit. Je to náročnější práce a často se nepovede hned napoprvé. Vždy je třeba myslet na to, že uvnitř programu jsou zapojeny výše zmíněné příbuzenské vazby.

V nastavení - Okna tak nejčastěji jen zatrhnete jako výchozí zdroj rozmístění oken Vámi oblíbené Schéma a nic dalšího podnikat nebudete.